Tato elektrárna překonala veškerá naše očekávání, jak co do měřítka tak i náročnosti vstupu. S jednou navštívenou elektrárnou v paměti jsme očekávali podobně rozsáhlou lokaci. Náš omyl vyvrátil pohled na elektrárnu již z 40ti kilometrové vzdálenosti, kdy začala padat prohlášení typu “to nedáme”, “to je velký jako kráva”. Elektrárna se totiž co do instalovaného výkonu dokázala vyrovnat i jaderným elektrárnám v té době (3500 MW). Také zaměstnávala bezmála 5000 lidí. Elektrárnu dokonce v krutých mrazech okolo roku 1990 postihla vážná nehoda, kdy při odpojování jednoho bloku zamrzlo vnitřní ústrojí stále se dotáčející turbíny a ta pak díky svému vyvedení z rovnováhy začala silně vibrovat, až nakonec vyletěla z ochranného pláště, a cestou poškodila chladící ústrojí s vodíkem, který následně vybuchl. Přístup, který jsme absolvovali, byl hoden filmového zpracování do dalšího Jamese Bonda. Překonání bezpočtu plotů, vlakových seřadišť, tří kopců a jedné hojně využívané silnice nám zabral bezmála hodinu, výsledek ale stál za to. Procházení samotné lokace i s focením nám pak zabralo dalších 7 hodin. Ono dvacet-šest pater je pořád dvacet-šest pater.
